Whatsapp
Twitter
Linkedin
Mail
Zkopírovat odkaz
Doporučení pro pěstování
kukuřice
Vše, co potřebujete vědět o hnojení kukuřice, osvědčených postupech, vhodných produktech, polních pokusech a další informace.
Doporučení výživy pro kukuřici (Zea mays)
-
Kukuřice preferuje půdy s pH mezi 6,0 a 7,2, ale dobře se jí daří i na vápenitých půdách až do 8,5, zejména v zavlažovaných podmínkách, jako je tomu např. v jižních oblastech Evropy.
-
Draslík je živinou, kterou kukuřice přijímá v největším množství. Období intenzivního příjmu této živiny začíná od okamžiku vyrašení 6. listu (BBCH 16) a pokračuje až do úplného vytvoření klasu (BBCH 59).
-
Na písčitých půdách existuje riziko vyplavení draslíku z kořenové zóny.
-
Dobrá výživa rostlin draslíkem v suchých letech zvyšuje odolnost rostlin vůči stresu z nedostatku vody.
-
Jedná se o teplomilnou plodinu, které se nejlépe daří při teplotách v rozmezí 25-30 °C.
-
Kukuřici se nedaří, když je průměrná letní teplota nižší než 19 °C, protože mechanismus účinného vázání oxidu uhličitého se v období kvetení a zrání aktivuje až při teplotě 25 °C . Průměrné denní teploty nad 26 °C mohou urychlit procesy klíčení, naopak teploty pod 15,5 °C je mohou zpomalit.
Nedostatek dusíku u kukuřice
Žloutnutí listů ukazuje nedostatek síry u kukuřice
Požadavky na živiny
| N | P2O5 | K2O | Mg | SO3 | Ca | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Kg/ha | Kg/ha | Kg/ha | Kg/ha | Kg/ha | Kg/ha | |
| Průměrná potřeba v kg na 1t suchého zrna + slámy | 20-33 | 11-14 | 28-37 | 5 | 4 | 7 |
Tabulka 1. Příjem živin kukuřicí pěstovanou na zrno [Grzebisz, 2007]
Dynamika příjmu živin v průběhu pěstební sezóny u kukuřice
Zdroj: upraveno dle Buchner a Sturm 1985 a UNIFA 2015; BBCH stupnice dle Hack 1993.
Role jednotlivých živin
| Klíčový parametr | N | P2O5 | K2O | MgO | CaO | SO3 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| výnos | ++ | + | ++ | + | + | + |
| počet zrn v klasu | + | + | ++ | + | + | + |
| obsah bílkovin | ++ | + | + | ++ | + | ++ |
| vegetativní růst | ++ | + | + | ++ | + | ++ |
Nedostatek živin
| Živina | Popis | |
|---|---|---|
| dusík | Příznaky na listech: mladší listy se zbarvují do světle žluté nebo světle zelené barvy, rovnoměrně po celém obvodu listů. Předčasné stárnutí špiček a středních žeber. Později se na špičkách listů může objevit žloutnutí ve tvaru písmene V. Žloutnutí začíná na starších spodních listech a postupuje vzhůru po rostlině. Stonky jsou tenké a vřetenovité. Kvetení - opožděné. Nízká vegetační síla. Kořenový systém je méně bujný, zpomaluje se příjem dalších živin. Snížený výnos v důsledku neúplného vývoje zrn na vrcholu klasu. |
|
| fosfor | Výskyt: Nedostatečná dostupnost P a snížený příjem kořeny v důsledku chladné, vlhké nebo zhutněné půdy. Příznaky na listech: Tmavě zelené listy; tmavě fialová/žlutá chloróza, přecházející ve fialovou barvu. Snížené výnosy, opožděná zralost. Pomalý růst, silné odumírání. |
|
| draslík | Výskyt: Nedostatečná dostupnost draslíku. Obecně způsobeno nerovnováhou mezi K+, Ca2+ , Mg2+ a NH4+ v půdě. Příznaky na listech: tmavě zelené rostliny vykazují především na spodních listech chlorózu podél okrajů listů, která přechází v hnědé pruhování a nekrózu. U starších rostlin hnědnutí špiček a okrajů listů. Výnos: Snížený výnos, způsobený menšími a vadnými zrny na konci klasů. | |
| vápník | Příznaky na listech: příznaky začínají na mladých listech, které mají světle zelenou barvu nebo bělavé skvrny či pruhovité léze a jsou často zahnuté dozadu. | |
| hořčík | Příznaky na listech: Vždy se objevují na starších listech. Zelenožluté rostliny s tmavě žlutou barvou mezi žilnatinou. Chloróza přecházející v rezavě hnědou nebo fialovou nekrózu. | |
| síra | Příznaky na listech: žluté pruhování na listech. Nejprve na nejmladších listech, bez nekróz. Výrazná intervenální chloróza; žilky jsou výrazné po celé délce listů. Nízká vegetativní vitalita. V pokročilých stadiích: zakrnění rostlin. |
|
| bór | Příznaky na listech: žluté, bílé nebo průhledné nekrotické skvrny. Stonky zakrnělé v důsledku zkrácených internodií. Výnos: značně snížený v důsledku menších a vadných klasů. | |
| měď | Příznaky na listech: mladé listy mají modrozelený nádech a vyrůstají spirálovitě z úkrojků. Špičky a okraje starých listů vadnou, bělošednou a mohou odumírat. Některé okraje starších listů odumírají, podobně jako při nedostatku K. Růstový vrchol: odumírání, kterému často předchází zkrácení internodií. Stonek: měkký a ochablý. |
|
| železo | Příznaky na listech: chloróza mezi žilnatinou mladých listů z letních přírůstků, zatímco žilky a středová žebra zůstávají zelené. V závažných případech mohou být listy téměř bílé. Zmenšení velikosti. | |
| mangan | Příznaky na listech: mladé a středně velké listy jsou olivově zelené a ve středu listu se objevují rovnoměrné bíložluté pruhy. Pruhy odumírají a odumřelá tkáň vypadává z listu. Příznaky jsou podobné jako u železa a k potvrzení nedostatku Mn je nutná analýza listové tkáně. | |
| zinek | Příznaky na listech: světle žlutozelený chlorotický pruh v dolní polovině listu nebo na obou stranách středního žebra přechází do světle hnědé nebo šedé nekrózy. Nejčastěji se vyskytuje v růstových fázích V2-V8. |
Nedostatek dusíku Nedostatek fosforu
Nedostatek draslíku
Nedostatek hořčíku Nedostatek zinku
Nedostatek síry
Rady a články
Více informací o našich systémech výživy rostlin
Otázky a odpovědi
Nejčastější dotazy, na které se ptají pěstitelé kukuřice.
-
Draslík je pro plodiny hlavní živinou, která jim pomáhá zvládat období stresu z nedostatku vody, protože reguluje vodní režim rostlin.
Podobný účinek má i hořčík. Plodiny se správným obsahem hořčíku v listech se lépe vyrovnávají s vysokými teplotami v horkých letních dnech.
-
V tomto případě je nutné aplikovat dodatečné množství N a Mg do půdy a na listy (listová aplikace), abychom stimulovali produkci biomasy. Nesmíme zapomínat, že výdej živin při sklizni siláže je mnohem vyšší než u kukuřice na zrno, zejména draslíku. Musíme tedy naplánovat dostatečnou dodávku hnojiv tak, aby se živiny vracely během střídání plodin a aby se zachovala úrodnost půdy.
-
33,444 kg obilí na hektar! V roce 2017 dosáhl David Hula tohoto světového rekordu na své farmě ve Virginii, za což mu byla v tomto roce udělena cena Národní asociace producentů kukuřice (NCGA).
-
Pokud pěstujeme kukuřici pod závlahou, množství vody přímo souvisí s množstvím výparu do atmosféry. Vypařování úzce souvisí s vzdušnou vlhkostí, teplotami a větrem.
Na druhou stranu se potřeba vody v plodinách zvyšuje s nárůstem biomasy. Ohledně plánu zavlažování se poraďte s místním agronomem.
V každém případě je potřeba dodávat vodu postupně, protože plodina využívá zásobu vody v půdě. Pokud dodáme příliš mnoho vody najednou, bude plodina vystavena stresu.
Mimochodem, velmi užitečným nástrojem pro kontrolu rovnoměrnosti zavlažování a identifikaci problematických míst jsou satelitní snímky, které jsou dnes běžně dostupné na mnoha platformách.
