Doporučení pro pěstování
pšenice
Vše, co potřebujete vědět o hnojení pšenice, osvědčených postupech, vhodných produktech, polních pokusech a další informace.
Doporučení výživy pro pšenici (Triticum spp.)
-
Optimální pH pro ozimou pšenici je 6,5.
-
Výnosy většiny odrůd mohou být výrazně nižší, pokud je pH nižší než 5,5, zejména kvůli náchylnosti k nedostatku P, Mo a Ca.
-
Při pH > 7,5 se pravděpodobně objeví nedostatek B, Cu, Fe, Mn, P a Zn. Pšenici lze pěstovat prakticky na všech půdních typech s výjimkou velmi lehkých písčitých půd nebo rašelinných půd.
-
Pšenice ozimá je rozšířena v mírném pásmu (v Evropě, Asii a Americe do 60° s. š.) a ve vyšších polohách v některých tropických/subtropických oblastech.
-
Nejpříznivější teplota pro kvetení, iniciaci zrna, tvorbu zrna a zrání je 20-25 °C.
-
Pšenice je typickou dlouhodenní plodinou.
Zdravá ozimá pšenice ve fázi růstu
Detail pšeničného klasu
Požadavky na živiny
Odhadovaná spotřeba živin (kg/ha):
Odrůda | Výnos t/ha | N kg/ha | P2O5 kg/ha | K2O kg/ha |
---|---|---|---|---|
ozimá pšenice | biomasa* (sušina): 13,7 zrno: 6,7 | 187 130 | 55 39 | 252 51 |
jarní pšenice | biomasa* (sušina): 9,0 zrno: 4,5 | 129 100 | 58 50 | 125 25 |
*Celá nadzemní část rostliny
Zdroj: upraveno dle Aigner et al., 1988
Dynamika příjmu živin v průběhu pěstební sezóny u pšenice
Role jednotlivých živin
Klíčový parametr | N | P2O5 | K2O | MgO | CaO | SO3 |
---|---|---|---|---|---|---|
Výnos | +++ | + | ++ | + | + | + |
Obsah bílkovin | +++ | + | ++ | + | +++ | |
Vegetativní růst | +++ | + | + | ++ | + | + |
Kořenový systém | + | +++ | + | ++ |
+ = zlepšující
– = zhoršující
+/- = různé výsledky v závislosti na aplikované dávce
Zdroj: IPI bulletin – Obiloviny
Zdroj: Ozimá pšenice – Doporučení výživy (Agronomy Campus)
Nedostatek živin
Živina | Popis | |
---|---|---|
dusík | Rostliny jsou světle zelené až žluté s chlorózou začínající na spodních listech a postupující směrem nahoru, jak se nedostatek prohlubuje; rostliny mají vřetenovité stonky a rostou pomalu. | |
fosfor | Rostliny s nedostatkem P mohou zůstat tmavěji zelené než normální rostliny a nejprve na spodní straně a později na celém povrchu se objeví fialové zbarvení. Při silném nedostatku P mohou odumírat špičky listů. Rostliny rostou pomalu, stonky jsou tenké a zkrácené a zrání se opožďuje. Rostliny s nedostatkem P také špatně odnožují. | |
draslík | Nedostatek K se zpočátku projevuje chlorózou na starších listech a s prohlubujícím se nedostatkem postupuje směrem vzhůru. Listy jsou nakonec pruhované a na okrajích listů vypadají jako spálené. Chlorotické plochy se mohou objevit na celém listu. Příznaky nedostatku se mohou objevit na mladých listech některých rychle dozrávajících vysoce výnosných odrůd. Stonky rostlin trpících nedostatkem jsou slabé a mají tendenci polehávat. | |
síra | Příznaky jsou podobné nedostatku dusíku, ale chloróza je rovnoměrná a celková, na celé rostlině, včetně mladších listů. Nedostatek síry se nejčastěji projevuje na písčitých, dobře odvodněných půdách s nízkým obsahem organické hmoty. | |
vápník | Nedostatek Ca je u drobnozrnných obilovin velmi vzácný. Rostliny jsou silně zakrnělé a nové listy vylučují gelovitou hmotu, která způsobuje slepování nových listů. Protože nedostatek Ca souvisí s nízkým pH (<5,2) a nízkým obsahem Ca v půdě, projeví se příznaky toxicity hliníku a manganu obvykle dříve než příznaky nedostatku Ca. | |
hořčík | Nedostatek Mg se obvykle vyskytuje v půdách s pH nižším než přibližně 5,2. Pšenice také není schopna absorbovat dostatečné množství Mg v chladných a vlhkých pramenech. |
|
zinek | Nedostatek Zn u obilovin se obvykle projevuje v raných růstových fázích, kdy je rostlina vysoká pouze ~ 10 cm. Projevuje se nejprve žlutými pruhy na mladých listech s bílou až nažloutlou špičkou. Na listech nebo podél jejich okrajů se často objevují bílé skvrny a část okrajové části může odumřít. Celá rostlina je často zakrnělá. | |
bór | Terminální výhony odumírají. Listy odumírají od špiček a mladé listy zůstávají svinuté. (Podobně jako při nedostatku vápníku) Rostliny s nedostatkem B- vytvářejí velmi tenké klasy s mnohem nižším výnosem zrna. | |
měď | Nedostatek Cu se obvykle objevuje u nejmladších listů. Zkroucení listů a sklápění bílých listů. Silné snížení výnosu. Nedostatek mědi může být způsoben nízkou dostupností v půdě nebo nízkým celkovým obsahem mědi v půdě a je problematický na lehkých, kyselých půdách, s nízkým obsahem organické hmoty v půdě, na žulovém podloží a v suché půdě. | |
železo | Nedostatek železa začíná jako intervenální chloróza nejmladších listů, přechází v celkovou chlorózu a končí odumíráním chlorotických listů. | |
mangan | V raných stadiích se na mladých listech objevuje lehká chloróza. V těžších případech se na dospělých listech objevují síťovité žilky. Poté se na listech objevují hnědošedé nekrózy podél žilek. Chlorotické skvrny se soustřeďují hlavně na bázi listů. |
Zdroj: https://vikaspedia.in
Vliv živin na odolnost pšenice
Choroba | Patogen | Zvýšení odolnosti | Snížení odolnosti |
---|---|---|---|
Kořeny: | |||
černání kořenů | Gaeumannomyces graminis var. tritici | N-NH4, Mn, Cu, Cl | N-NO3 |
fuzarióza | Fusarium ssp. | Zn, Cl | K |
Listy: | |||
padlí | Erysiphe graminis | K, S, Mn | N, Zn |
rez travní | Puccinia graminis | K, S | |
rez pšeničná | Puccinia recondite f. sp. Tritici | K, Mn, Cl | Cu |
Septoria tritici | K, Cl | P |
Zdroj: Datnoff L., Elmer W., Huber D., 2007: Mineral nutrition and plant disease, ASP Press, St. Paul, USA, 278 s.