Důležitost síry v jarní výživě řepky ozimé
Síra se dnes považuje za čtvrtou makroživinu, která je nezbytná pro dosažení kvalitního výnosu u většiny polních plodin. V průběhu 20. století se síra běžně dostávala do zemědělské půdy v podobě atmosférického spadu z průmyslových emisí, nicméně za posledních 50 let se průmyslové znečištění s obsahem síry výrazně omezilo.
Dnes činí množství síry z atmosféry zhruba 2 % množství, které bylo zcela běžné v 70. letech 20. století. Ze 120-130 kg/ha kleslo na 1-5 kg/ha, což je pro zemědělskou půdu zcela nedostatečná dávka a výživa pomocí minerálních hnojiv s obsahem síry je dnes nezbytná.
Proč je síra důležitá pro řepku? Řepka přijímá síru především v období jarního růstu. Potřebuje ji jako součást několika aminokyselin (cystein, methionin, cystin), které jsou nutné pro syntézu bílkovin a tuků. Elementární síra je v rostlině také obsažená v řadě enzymů a vitamínů, podporuje tvorbu glykosidů, které jsou účinné v přirozené ochraně rostlin, a významná je rovněž její role při využití dusíku. Při nedostatku síry klesá mimo jiné aktivita enzymu nitrátreduktázy, který přeměňuje nitráty na amoniak, nitráty se kumulují a snižuje se tvorba a obsah aminokyselin.
Tradičně se aplikace síry provádí v jarních měsících v podobě dusíkatých hnojiv s obsahem síry jako je síran amonný či DASA, které však nejsou úplně vhodné z pohledu obsažené amoniakální formy dusíku, protože řepka v tomto období mnohem lépe využívá nitrátovou formu, tzn. ledky. Proto společnost ICL doporučuje pro jarní regenerační hnojení porostů řepky dodávat síru odděleně od dusíku v podobě některého z hnojiv řady FertilizerpluS na bázi přírodního hnojiva Polysulphate®.
Polysulphate® je vícesložkové hnojivo, které se přirozeně vyskytuje v přírodě v podobě minerálu polyhalitu. Jedná se o výjimečný produkt, který v jediném přírodním krystalu obsahuje čtyři živiny: síru, hořčík, draslík a vápník, vše ve formě síranů, které jsou pro rostlinu z půdního roztoku snadno přijatelné. Jako přírodní krystalická látka vyniká Polysulphate specifickým průběhem rozpouštění, díky němuž se obsažené sírany uvolňují postupně a nedochází tak k jejich nežádoucímu vymývání na písčitých půdách či v případě nadměrných srážek.
V roce 2018 realizovala společnost ICL polní pokus, který srovnával jarní a podzimní aplikace síranů na ozimou řepku z pohledu výnosu a načasování. Na celou pokusnou plochu se při setí aplikovalo 250 kg/ha základního hnojiva 0-20-30 a 30 kg/ha dusíku. Plocha P1 dále obdržela na podzim 96 kg/ha SO3 v podobě hnojiva Polysulphate a plocha P4 totéž v podobě síranu amonného. Na plochu P2 se aplikovalo 2 x 96 kg/ha SO3 ve dvou oddělených dávkách hnojiva Polysulphate na podzim a na jaře, a plocha P3 dostala 96 kg/ha SO3 v podobě hnojiva Polysulphate pouze na jaře. Z grafu vyplývá, že výnos se zvýšil ve všech třech případech, kdy se k dodávce síry použilo hnojivo Polysulphate.
Výsledky britských pokusů už potvrzují i osobní zkušenosti českých pěstitelů, kteří poprvé použili Polysulphate k jarní aplikaci do řepek v roce 2022.