Doporučení pro pěstování
sóji

Vše, co potřebujete vědět o hnojení sóji, osvědčených postupech, vhodných produktech, polních pokusech a další informace.

Doporučení výživy pro sóju (Glycine max)

  • Jednoletá plodina patřící do čeledi bobovitých Fabaceae (Leguminosae).

  • Rostliny s jednou nebo více lodyhami, na kterých se vyvíjejí listy. V uzlinách se vytvářejí květy, z nichž se vytvoří lusky, které obsahují semena.

  • Rostlina má hlavní kořen s postranními kořeny. Jeho hloubka je až 1,80 m, z čehož 60 až 70 % se nachází v hloubce 0,15 m. Na kořenech se tvoří hlízky, v kterých dochází k biologické fixaci vzdušného dusíku.

  • Zrna v luscích obecně obsahují: olej: 17 % až 22 %, bílkoviny: 38 % až 45 %, sacharidy: 30 % až 35 %.

  • Vývojová stádia plodiny jsou definována jako vegetativní stádium (popisované jako VE až Vn) a reprodukční stádium (popisované jako R1 až R8).

  • Sója vyžaduje pro správný růst dobře propustnou hlinitou půdu. V utužených půdách se může hypokotyl při vzcházení snadno zlomit a také kořenový systém nebude hluboký.

  • Lepší vývoj při teplotách mezi 20 °C a 35 °C. Teplota nižší než 15 °C může způsobit zhoršené klíčení a vzcházení, s možným nárůstem chorob. Teploty nad 40 °C mají nepříznivý vliv na rychlost růstu, dochází k poruchám kvetení a snižuje se schopnost udržet lusky. Tyto problémy ještě umocňuje nedostatek vody.

  • Spotřeba vody pro vysoký výnos sóji se pohybuje kolem 700 mm srážek (ideální rozložení srážek by mělo být 200 až 250 mm - 35 % - během vegetační fáze růstu a 450 až 500 mm - 65 % - během reprodukční fáze).

  • Nedostatek vody po několik dní během kvetení (období sucha) znamená dramatické snížení výnosu, zejména na písčitých půdách a v oblastech, kde je mělký kořenový systém v důsledku nedostatku vápníku nebo toxicity hliníku v hlouběji v půdním profilu (v brazilském Cerrado jsou ztráty v rozmezí od 10 do 70 % v závislosti na počtu dní s nedostatkem deště).

  • Pro dozrávání je nezbytné suché počasí.

Mladé rostliny sóji
Řádky sóji

Nároky na živiny 

Nároky v oblastech mírného klimatu, Mollisols, USA 

Part of plantN kg/tP kg/tK kg/tCa kg/tMg kg/tS kg/tB
g/t
Cu g/tFe
g/t
Mn g/tZn g/t
Grains (offtake)5911.52.611.62.63.43211.6722842
Other parts233.22931.612.62.3647.21819259
Total (uptake)82
14.752
34.515.25.79718.8253120101
% offtake72%78%44%8%17%60%33%61%28%23%41%

Zdroj: Bender et al., 2015, USA. Average for 3 varieties and yield 3.4 t/ha

Nároky v tropických oblastech, Oxisols and Ultisols, Brazil 

Part of plantN kg/tP kg/tK kg/tCa kg/tMg kg/tS kg/tB
g/t
Cu g/tFe g/tMn g/tZn g/t
Grains (offtake)544.8182.82.52.83111.5653941
Other parts242301.38.21.4518.331015934
Total (uptake)78
6.848
22.110.74.28219.837519875
% offtake69%71%37%13%24%66%38%58%17%20%55%

Zdroj: Embrapa (2020), Brazil. Průměr pro 5 odrůd a výnos 3.4 t/ha

Dynamika příjmu živin v průběhu pěstební sezóny u sóji

Sója se pěstuje na nejrůznějších typech půd na světě, od neutrálních až po alkalické s vysokou úrodností či kyselé s nízkou úrodností. Je důležité dbát na úrodnost jednotlivých typů půd, aby bylo možné dosáhnout ziskové produkce.

Dynamika příjmu živin

Zvýšení příjmu během vývoje lusků a zrna

    • N, P, Ca a Mg – 50-55% příjmu do R4; 45-50% po)
    • S – 45% do R4 (55% po)
    • K2O – 50% do R2 (50% po)
  • Možná vyšší odezva na dělené hnojení v písčitých půdách (zejména na K2O a S), část aplikací do řádku při setí a část jako topdressing 2-3 týdny po setí).
  • Další možnost – použití hnojiv s prodlouženou dostupností.

Zdroj: Bender et al., 2015, USA. Průměr pro 3 odrůdy a výnos 3.4 t/ha

Role jednotlivých živin

Dusík

Je nejdůležitější živinou pro sóju, která ho potřebná v největším množství. K produkci 1 000 kg sóji je zapotřebí 80 kg dusíku.

Většina potřeby N je však pokryta dusíkem ze vzduchu prostřednictvím symbiotické fixace bakteriemi Rhizobium v uzlinách na kořenech rostlin.
Biologická fixace může dodat veškerý N, který rostlina sóji potřebuje, nicméně použití určitého množství N hnojiva je běžné. Důležité je, aby toto množství nepřesáhlo 20 kg N/ha.

Fosfor

Má v rostlinách funkci, která přímo souvisí s uchováváním energie.

Je nezbytný pro příjem živin z fotosyntézy a pro jeho úlohu při tvorbě organických sloučenin s vysokou energetickou hodnotou, což u sóji znamená olej.

Draslík

Je důležitý pro stavbu a transport sacharidů a má také vliv na snížení výskytu chorob, proto jeho dostatečný přísun pomůže podpořit zdravou rostlinu.

Vápník, hořčík a síra

Jsou důležité živiny pro růst kořenů, fotosyntézu a tvorbu zrn.

Molybden

Je součástí enzymu nitrogenázy u bakterií vázajících dusík a spolu s kobaltem je nezbytný pro účinnou nodulaci a biologickou fixaci.

Dodávání těchto mikroživin se tak stalo základním postupem na většině půd, kde se pěstuje sója.

Mangan

Měla by mu být věnována zvláštní pozornost, protože dochází k nárůstu jeho nedostatku v plodinách.

Snížení příjmu této živiny je způsobeno používáním odrůd RR (Roundup Ready – s tolerancí ke glyfosátu) a nadměrným vápněním.

Bór

Má důležitou roli při klíčení pylu a růstu pylové láčky.

Nedostatku či skrytý hlad po bóru se negativně projeví na produkci zrna.

Nedostatky živin

NutrientDescription
NitrogenTotal chlorosis of older leaves followed by necrosis. Low protein content in grains. In the absence of molybdenum (Mo) there is a deficiency of N.
PhosphorusPlants with reduced growth, low insertion of pods and older leaves with a bluish-green color.
PotassiumInternerval chlorosis, followed by necrosis on the edges and apex of old leaves, due to the formation of putrescine; the plant shows appearance of burning by fire, herbicides. Small, wrinkled and deformed grains with low vigor and low germination power
CalciumMembrane becomes “porous”, breaking cell compartments and losing selectivity for desirable ions and absorbing unwanted ions; growth points are affected, both root and shoot; symptoms appear in the younger parts of the plant, atrophying the root system, killing the apical bud; there is a delay in the emergence of primary leaves that, when they emerge, acquire a cup-like shape, called wrinkling. The petiole also collapses due to the disintegration of the cellulosic wall. These symptoms usually occur in acidic soils and are associated with Al and Mn toxicities.
MagnesiumThe older leaves show internerval chlorosis (light yellow) and pale green veins.
SulfurUniform chlorosis, like N deficiency, but occurs in young leaves, whereas chlorosis due to N deficiency starts in older leaves.

Zdroje: Embrapa, Brazil; IPNI; IPI

Klíčové aspekty výživy a hnojení sóji

Sója vyžaduje pro svůj růst a vývoj kvalitní výživu – její nedostupnost má za následek abnormální nebo subnormální růst rostlin. Rostliny vykazují charakteristické příznaky nedostatku živin.

Sója je plodina s vysokým obsahem bílkovin a k syntéze aminokyselin a bílkovin vyžaduje velké množství dusíku (N) (cca 80 kg N/t zrna). Hlavním zdrojem N pro plodinu je biologická fixace dusíku a přeměna atmosférického N2 v kořenových hlízkách na amonný iont (NH4+).

Aby se zlepšila fixace dusíku a nebylo nutné používat dusíkatá hnojiva, musí zemědělec provést inokulaci Bradyrhizobiem (minimálně 1,2 milionu životaschopných buněk na semeno).

Ideální rozmezí pH v půdě je 5,5-7,0. Je třeba provést vápnění, které zvýší pH kyselých půd nad 5,5, dodá Ca a Mg, neutralizuje Al, zvýší účinnost hnojení a fixace dusíku.

Kořenový systém sóji potřebuje značné množství vápníku v půdním profilu a má nízkou toleranci k vysoké koncentraci hliníku v půdě. Pro snížení nebo eliminaci toxicity Al a zvýšení Ca ve vrstvách hlubších než 20 cm je třeba použít sádru (CaSO4) nebo hnojiva, která ji obsahují.

P a K jsou v půdě dostatečně dostupné.

Obecně platí, že obsah P v půdě musí být minimálně 20 mg/dm3 nebo více. V mírně kyselých až zásaditých půdách, se dávky P2O5 pohybují od 20 do 90 kg/ha v závislosti na množství v půdě. Naopak v kyselejších půdách s větší schopností vázat P pomocí oxidů železa a hliníku jsou dávky vyšší, nejméně 60 kg/ha P2O5, tj. přes 150 kg/ha hnojiva; v těchto případech se doporučuje část aplikovat před setím (jako korekci) a zbytek při setí. Pro udržení výnosového potenciálu plodin je třeba používat vodorozpustná hnojiva, jejichž hlavními zdroji jsou jednoduchý superfosfát (SSP), trojitý superfosfát (TSP) a dihydrogenfosforečnan amonný.

Obsah K musí být vyšší než 120 mg/dm3. Hlavním zdrojem je KCl, ale existují i alternativní zdroje pro dodávku K a dalších makroživin (například polyhalit pro dodávku K, Ca, Mg a S). Dávky jsou proměnlivé v závislosti na množství K v půdě, od
50 kg/ha až 120 kg/ha K2O.

V oblastech, kde nebyla použita sádra ke snížení toxicity Al, by měla být síra aplikována společně s hnojením PK. Na polích s historicky nízkou produktivitou plodin, jako je vojtěška a kukuřice, se však doporučuje aplikovat tuto živinu v dávkách od 10 do 15 kg/ha S

Ca a Mg se obvykle dodávají vápněním. Navrhuje se dodat 15-20 kg/ha Ca a 5-10 kg/ha Mg.

Přítomnost mikroživin v hnojení, včetně Mo a Co na podporu biologické fixace dusíku. V kyselých půdých jsou hlavními nedostatkovými látkami bór (B), měď (Cu), molybden (Mo), mangan (Mn) a zinek (Zn) a formy aplikace by mohly být spolu s osivem, do půdy nebo na list. Alkalické půdy trpí zejména nedostatky železa (Fe), manganu (Mn) a zinku (Zn).

 

Polní pokusy se sójou

Sója a Polysulphate
Mercedes, Corrientes, Argentina, 2017

61

vyšší výnos